19.7 GW z obnovitelných zdrojů
Zdroje energie podle kapacity
Energie a sektor výroby elektrické energie ve Švédsku
Švédsko je známé svým pokročilým a udržitelným přístupem k energetice, který se zaměřuje na minimalizaci emisí uhlíku a podporu obnovitelných zdrojů energie. S celkovou instalovanou kapacitou 38,4 GW a 217 elektrárnami představuje švédský energetický sektor vzor pro mnoho zemí. Země se vyznačuje kombinací různých zdrojů energie, přičemž klíčovou roli hrají obnovitelné zdroje, zejména vodní, větrné, a biomasa, spolu s jadernou energií, která zůstává významným prvkem v energetickém mixu. Hlavní energetické zdroje ve Švédsku zahrnují hydroelektrárny, které mají 142 provozů s celkovou kapacitou 12,8 GW. Vodní energie představuje největší podíl na výrobě elektrické energie v zemi, což je výsledkem příznivých geografických podmínek a dlouhé tradice využívání vodních toků k výrobě elektřiny. Dalším významným zdrojem jsou jaderné elektrárny, které zahrnují 3 zařízení s celkovou kapacitou 9,8 GW. Jaderná energie je v Švédsku stabilním zdrojem a i přes diskuse o jejím budoucím využití zůstává klíčovým prvkem energetického mixu. Kromě jaderné a vodní energie hrají stále důležitější roli i alternativní zdroje. Větrné elektrárny, přestože mají v současnosti kapacitu pouze 0,7 GW díky 10 provozům, se rychle rozvíjejí a mohou výrazně přispět k dosažení klimatických cílů Švédska. Biomasa, která zahrnuje 8 elektráren s kapacitou 0,9 GW, také výrazně přispívá k výrobě energie, a to zejména v oblasti vytápění a teplárenství. Přestože Švédsko dosáhlo významného pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie, čelí také určitým výzvám. Patří sem potřeba modernizace stávající infrastruktury, zajištění stabilní dodávky energie v období s nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů, a řešení otázky akumulace energie. Dále je nutné najít rovnováhu mezi ochranu životního prostředí a rozvoj energetického sektoru. Do budoucna se očekává, že Švédsko se bude i nadále soustředit na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu a na snižování závislosti na fosilních palivech. Cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045, což si žádá ambiciózní plány na rozvoj větrné a solární energie. Švédsko se také snaží investovat do výzkumu a inovací v oblasti energetiky, aby podpořilo efektivní využívání zdrojů a rozvoj nových technologií. S pokračujícím zaměřením na udržitelnost a ekologické alternativy se švédský energetický sektor profiluje jako lídr v globálním kontextu energetického přechodu.
Elektrarny
| Nazev elektrarny | Typ | Vykon | Rok |
|---|---|---|---|
| Ringhals | Nuclear | 3,932 MW | 1976 |
| Jaderná elektrárna Forsmark | Nuclear | 3,271 MW | 1980 |
| Forsmarks Karnkraftverk | Nuclear | 3,271 MW | 1980 |
| Forsmark | Nuclear | 3,227 MW | 1980 |
| Oskarshamn | Nuclear | 2,603 MW | 1980 |
| Ringhals jaderná elektrárna | Nuclear | 2,193 MW | 1969 |
| Jaderná elektrárna Oskarshamn | Nuclear | 1,400 MW | 1985 |
| Karlshamn | Hydro | 1,020 MW | 1970 |
| Harspranget | Hydro | 871 MW | 1919 |
| Stenungsund | Oil | 840 MW | 1970 |
| Karlshamn Power Plant | Gas | 662 MW | 1996 |
| Värme | Gas | 639 MW | 1980 |
| Stornorrfors Hydroelectric Power Station | Hydro | 599 MW | 1955 |
| Stornorrfors | Hydro | 599 MW | 1958 |
| Letsi | Hydro | 486 MW | 1967 |
| Letsi power station | Gas | 486 MW | 1967 |
| Porjus vodní elektrárna | Hydro | 465 MW | 1915 |
| Messaure kraftstation | Hydro | 463 MW | 1957 |
| Messaure | Hydro | 463 MW | 1963 |
| Öresundsverket, Malmö | Gas | 448 MW | 1995 |
| Nya Öresundsverket | Gas | 440 MW | 1999 |
| Porjus | Hydro | 430 MW | 1975 |
| Värtaverket | Biomass | 389 MW | 2013 |
| Ligga | Hydro | 332 MW | 1957 |
| Ligga Hydroelectric Power Plant | Hydro | 332 MW | 2014 |
| Trängslet přehrada | Hydro | 330 MW | 1955 |
| Vietas | Hydro | 325 MW | 2000 |
| Ritsem | Hydro | 304 MW | 1977 |
| Trängslet | Hydro | 300 MW | 1965 |
| Kilforsem | Hydro | 296 MW | 1953 |
| Bjorkhojden | Wind | 288 MW | 2015 |
| Porsi | Hydro | 282 MW | 1967 |
| Rya | Gas | 261 MW | 2002 |
| Rya Kraftvärmeverk | Gas | 261 MW | 1996 |
| Krångede | Hydro | 250.2 MW | 1936 |
| Krangede Hydroelectric Power Station | Hydro | 250.2 MW | 1936 |
| Blaiken wind farm | Wind | 247.5 MW | 2013 |
| Seitevare Power Station | — | 225 MW | 1962 |
| Harrsele | Hydro | 223 MW | 1957 |
| Laxede | Hydro | 222 MW | 2000 |
| Gallejuar | Hydro | 220 MW | 1964 |
| Olidans kraftverk | Hydro | 220 MW | 2004 |
| Bråvallaverket | Coal | 220 MW | 1972 |
| Seitevare | Hydro | 214 MW | 2000 |
| Lilla Edets kraftverk | Hydro | 210 MW | 2015 |
| Laxede kraftverk | Hydro | 207 MW | 1959 |
| Hojum | Hydro | 184 MW | 1941 |
| Bergeforsens Kraftverk | Hydro | 174 MW | 1965 |
| Bergeforsen | Hydro | 166 MW | 1955 |
| Lasele | Hydro | 165 MW | 2000 |
Zobrazeno 50 z 305 elektraren