PLTD Bau-bau je klíčová infrastruktura v energetické síti v zemi Indonezie, která se nachází na kontinentu Asie. Zařízení je označeno jako nízkouhlíková jaderná elektrárna a má instalovaný výkon 0 MW. Jeho primární provoz se spoléhá na využití jaderného štěpení k výrobě hromadné elektřiny. Provozní řízení a vlastnictví zařízení má na starosti PLN, který dohlíží na každodenní údržbu a integraci gridového dispečinku. Přesné datum uvedení do provozu není v oficiálních historických protokolech evidováno. Pokud jde o domácí výrobní kapacitu v zemi Indonezie, PLTD Bau-bau zaujímá pozici #1 mezi všemi provozovanými nuclear elektrárnami. Jeho kapacita 0 MW představuje 0,00% podíl na celkové instalované kapacitě Indonezie v zemi nuclear, která aktuálně činí 0 MW. Je pozoruhodné, že toto zařízení v současnosti představuje největší aktivní energetickou instalaci na nuclear v zemi Indonezie a slouží jako měřítko pro nasazení lokalizované technologie nuclear. U všech typů paliv a technologií výroby elektřiny v celé zemi představuje toto zařízení 0,0000 % celkové výrobní kapacity Indonezie MW v zemi 108.203. Na základě historických kapacitních faktorů charakteristických pro nuclear elektrárny (modelované na 90 % pro analýzu) je očekávaná roční výroba elektřiny zařízení vypočítána na přibližně 0 MWh. Při použití statistik domácí spotřeby, kdy průměrná domácnost v zemi Indonezie spotřebuje 3 MWh elektřiny ročně, je tato úroveň výroby dostatečná k pokrytí energetické náročnosti zhruba 0 domů. Jako vysoce účinné jaderné zařízení se základním zatížením PLTD Bau-bau poskytuje čistou, stabilní elektřinu s téměř nulovými emisemi, čímž kompenzuje obrovské objemy uhlíkových emisí, které by se jinak uvolnily při výrobě fosilních paliv. Fyzické místo stanice se nachází na zeměpisných souřadnicích -5,4578° zeměpisné šířky a 122,5985° zeměpisné délky. Přehled prostorových dat ukazuje, že v okruhu 50 kilometrů nejsou žádná další významná zařízení na výrobu elektřiny, což dokazuje osamocenou roli elektrárny při obsluze lokalizovaných regionálních poptávkových center. Toto geografické umístění je zásadní pro posílení regionální distribuční infrastruktury a minimalizaci ztrát přenosových linek v tomto sektoru Indonezie.
Indonezie, Asia
Poloha
Zero Direct Emissions
PLTD Bau-bau is a nuclear power plant producing approximately 0 GWh of clean electricity per year with zero direct CO₂ emissions during operation.
Lifecycle emissions: ~12 g CO₂/kWh (manufacturing, transport, decommissioning)
Technicke udaje
- Primarni typ paliva
- Nuclear
- Zdroj energie
- Neobnovitelny
- Zeme
Indonezie- Kontinent
- Asia
- Zdroj dat
- Globální databáze elektráren
Indonezie — Energetický profil
Jaderná energie jako zdroj výroby elektrické energie
Jaderná energie se stala významným zdrojem elektrické energie po celém světě, s celkem 243 jadernými elektrárnami ve 32 zemích a celkovou instalovanou kapacitou 534,0 GW. Mezi nejvýznamnější země patří Spojené státy americké s 68 elektrárnami (130,7 GW), Japonsko s 26 elektrárnami (72,8 GW), Francie s 19 elektrárnami (63,1 GW), Jižní Korea s 11 elektrárnami (49,8 GW) a Čína s 14 elektrárnami (45,2 GW). Jaderná energie funguje na principu jaderného štěpení, kdy se jádra těžkých atomů, jako je uran nebo plutonium, štěpí na lehčí jádra, což uvolňuje obrovské množství energie ve formě tepla. Toto teplo se používá k ohřevu vody, která se mění na páru a pohání turbíny, které generují elektrickou energii. Mezi hlavní výhody jaderné energie patří její schopnost vyrábět velké množství energie s relativně nízkými emisemi skleníkových plynů. Jaderné elektrárny mají také vysokou efektivitu a mohou fungovat jako stabilní zdroj energie, což je důležité pro zajištění energetické bezpečnosti. Dále je jaderná energie schopna nahradit fosilní paliva, čímž přispívá k redukci závislosti na uhlí a zemním plynu, což má pozitivní dopad na životní prostředí a klimatické změny. Na druhou stranu existují také nevýhody spojené s jadernou energií. Mezi nejzávažnější patří riziko jaderných havárií, které mohou mít devastující důsledky pro lidské zdraví a životní prostředí. Případy, jako jsou nehody v Černobylu a Fukušimě, upozornily na potenciální nebezpečí jaderné energie. Dalším zásadním problémem je nakládání s radioaktivním odpadem, který vyžaduje dlouhodobé a bezpečné skladování. Tento aspekt zůstává nevyřešeným problémem pro mnoho zemí, které se snaží najít udržitelné řešení. Environmentální dopady jaderné energie jsou složité. Na jedné straně jaderné elektrárny produkují minimální emise skleníkových plynů, což je činí atraktivními v rámci globálního úsilí o boj proti klimatickým změnám. Na druhé straně však výroba jaderného paliva a jeho zpracování mohou mít negativní vliv na životní prostředí. Těžba uranu může způsobit degradaci krajiny a kontaminaci vodních zdrojů. Globální trendy ukazují na mírný nárůst zájmu o jadernou energii, zejména v zemích, které se snaží snížit emise uhlíku a závislost na fosilních palivech. V poslední době se některé země rozhodly obnovit nebo rozšířit své programy jaderné energie, zatímco jiné, jako Německo, se snaží postupně odstoupit od jaderných technologií. Budoucnost jaderné energie bude také záviset na technologiích, jako jsou malé modulární reaktory a pokročilé reaktory, které mohou nabídnout bezpečnější a efektivnější alternativy k tradičním jaderným elektrárnám. Celkově lze říci, že jaderná energie zůstává klíčovým hráčem v globálním energetickém mixu. Přestože čelí výzvám a obavám, její potenciál pro udržitelnou výrobu energie v budoucnu nemůže být podceňován.
Vidite nespravna nebo chybejici data?
Pomozte nam zlepsit nasi databazi nahlasenim jakychkoli oprav nebo aktualizaci. Vas prispevek pomaha udrzovat nase globalni data o elektrarnach presna a aktualni.